Slova dvanáctileté duše: Válce říkám DOST!

Dětská slova, která mrazí. Dvanáctiletá dívka ve své básni připomíná, co válka skutečně znamená – bolest, strach a ztráty. U příležitosti 8. května zaznívá její jasné poselství: Válce říká DOST.

VÁLKA

Na světě je mnoho lidí, Národů a států. Když se spolu nepohodnou, Vyhlásí si válku.

Do boje tak musí potom, Všichni muži jíti, Za svou vlast a za vítězství, Svoji krev prolíti.

Uniforma, zbraň a helma, to je výstroj vojáků. Lidé! Proč my vlastně začínáme, Tu nesmyslnou válku?

Všichni muži nechtějí se Stát dalšími vojíny, Vždyť musejí opustit svoje drahé rodiny!

Začne odvod, přijde smutek, Bude velké trápení, vzápětí již ozývá se hlučné zbraní řinčení.

Všude teskno a strach taky, Na nebi se stáhly mraky. Z dálky výstřel zaznívá, Strachu rázem přibývá.

Vojsko hrdě vyrazilo nepříteli přímo vstříc, Srdce strachy svírá se, stále víc a víc.

Ozvala se rána z děla, K zemi padla lidská těla. Odněkud náhle granát letí, V zákopech po něm sto obětí.

Když výstřely utichnou A dým se tiše rozplývá, Nářek těžce raněných ze všech stran se ozývá.

Také oni za vítězství svojí krev prolili, mají ale přec jen štěstí, tuhle válku přežili.

Zraněná však zůstává Také jejich duše, Cožpak na válečné hrůzy Se zapomenout může?

Všechno toto utrpení, Přináší nám válčení. Strach bezbrannost i zlost, Proto válkám na Zemi, Říkám navždy DOST!