Podoba mezi vámi a vaším psem nemusí být náhoda – věda má vysvětlení:může to mít psychologický důvod

Fanoušci filmů Walta Disneye si možná vzpomenou na ikonickou scénu z animovaného filmu 101 dalmatinů z roku 1961, kde dalmatin Pongo sleduje z okna ulice plné psů a jejich majitelů. Každý pes vypadá nápadně podobně jako jeho páníček.

Podobnost mezi psem a jeho majitelem může být podvědomá

Psychologové zkoumali tuto myšlenku už několikrát a došli k zajímavým závěrům. Například studie z roku 2015 zjistila, že ženy s dlouhými vlasy měly tendenci preferovat psy s dlouhýma ušima, zatímco ženy s kratšími střihy upřednostňovaly psy se vztyčenýma ušima. To naznačuje, že naše volba domácího mazlíčka může být ovlivněna naším vlastním vzhledem.

Efekt známosti a příčina našich preferencí

Podle odborníků je tento jev důsledkem toho, že lidé obvykle preferují věci, osoby nebo dokonce zvířata, které jim připadají známé a podobné. Každodenně se vidíme v zrcadle, a tak si podvědomě můžeme vybírat společníky, kteří nám připomínají naše vlastní rysy. Kognitivní vědec Art Markman z Texaské univerzity v Austinu vysvětluje, že tento efekt je součástí intuitivního rozhodování. „Když něco působí známě, může to být uklidňující,“ říká Markman. „A tento pocit může ovlivnit naše rozhodnutí bez toho, abychom si to uvědomovali.“

Studie dokazují podobnosti mezi psy a jejich majiteli

V roce 2004 byla provedena další studie, při níž vědecký tým vyfotografoval 45 majitelů a jejich psů odděleně a požádal nezávislé pozorovatele, aby se pokusili spárovat psy s jejich páníčky. Ukázalo se, že pozorovatelé dokázali úspěšně spárovat psy s jejich majiteli více než pouhou náhodou, ale pouze v případě, že byli psi čistokrevní. Profesor psychologie Michael Roy, autor studie, vysvětluje, že je to dáno tím, že vzhled a temperament čistokrevných psů je předvídatelnější, což lidem umožňuje vybírat si psy, kteří jim lépe odpovídají.

Efekt pouhé expozice: Čím častěji něco vidíme, tím více se nám to líbí

Tento fenomén lze zařadit do tzv. efektu pouhé expozice, což je psychologický jev, při kterém lidé preferují věci, které už znají. Tento efekt se neuplatňuje jen při výběru psů, ale také při volbě partnerů, aut nebo dokonce hudby. Pokud například často vidíme labradory ve svém okolí, je větší pravděpodobnost, že si také jednoho pořídíme.

Podobnost se netýká jen vzhledu, ale i osobnosti

Zajímavé je, že podobnost mezi majitelem a psem nemusí být jen fyzická. Michael Roy upozorňuje, že majitelé si často vybírají psy, jejichž temperament odpovídá jejich vlastnímu. Například společenští lidé mávají sklony volit aktivní a hravé psy, zatímco introvertnější jedinci mohou inklinovat k tišším a klidnějším plemenům.

Asortativní páření: vybíráme si podobné partnery i mazlíčky

Podle vědce Klause Jaffea z Univerzity Simón Bolívar ve Venezuele tento fenomén spadá do konceptu asortativního páření, který vysvětluje, proč si lidé vybírají partnery podobné sobě. Tento fenomén ukazuje, že výběr partnera i mazlíčka není zcela náhodný, ale odráží naše vnitřní preference a osobnostní rysy. Možná právě proto si lidé často rozumějí se svými psy na hlubší úrovni – sdílejí podobnou energii, povahu nebo životní styl. Ať už si vyberete hravého retrívra, klidného buldoka nebo věrného ovčáka, váš mazlíček o vás může prozradit víc, než si myslíte. A jakého psa byste si vybrali vy?

Zdroje:

https://edition.cnn.com/2025/03/08/health/why-dogs-look-like-their-owners-wellness/index.html