Komunikace se zrakově postiženými: Praktické rady

Pavel Koudelka
Komunikace se zrakově postiženými: Praktické rady

Několik doporučení pro komunikaci s lidmi se zrakovým postižením. Jejich znalost a aplikace v praxi může výrazně usnadnit vzájemnou interakci a přispět k lepšímu porozumění.

Slovo „pozor“ a jeho úskalí

Běžně užívané výrazy jako „pozor“, „bacha“ apod. slouží k upozornění na hrozící nebezpečí. U zrakově postižených však mohou vyvolat spíše zmatek a paniku, neboť jim chybí vizuální informace o zdroji nebezpečí a možnost adekvátně reagovat.

Místo obecného varování je proto vhodnější konkrétně popsat situaci a navrhnout řešení. Například: „Pojďte blíž ke mně, jede tudy cyklista.“ Nebo: „Zastavte se, přímo před vámi je výkop.“ Stručný a srozumitelný popis situace je efektivnější než nekonkrétní varování.

„Tam“ a „tady“ jako problematická slova

Příslovce „tam“ a „tady“ jsou v komunikaci s nevidomými a slabozrakými často matoucí, protože se obvykle vážou k vizuálnímu vnímání prostoru.

Pokud například dáváte někomu pokyn, aby se posadil „tam“, je důležité upřesnit, kde přesně se dané místo nachází. Můžete říci: „Asi metr vpravo od vás je židle.“ Nebo: „Pět kroků rovně a pak vlevo najdete volné místo k sezení.“ V případě nejistoty je nejlepší osobu doprovodit a její ruku položit na opěradlo židle.

Podobně je třeba se vyvarovat neurčitých příslovcí i v běžném hovoru. Místo „to je tady“ je lepší říci „hřiště, o kterém mluvíme, je na levé straně“.

Předávání předmětů a oslovování jménem

Při předávání předmětů je důležité nečekat, že nevidomý člověk automaticky natáhne ruku. Je vhodné mu předmět podat do ruky a současně říci, o jaký předmět se jedná.

V kolektivu je pak vhodné oslovovat nevidomé a slabozraké jménem, aby bylo jasné, ke komu komunikace směřuje. Například: „Tomáši, podávám ti sklenici s vodou.“

Vysvětlování vizuálních souvislostí

V neposlední řadě je důležité pamatovat na to, že nevidomí a slabozrací nemají přístup k vizuálním informacím, které mohou být pro pochopení kontextu situace klíčové.

Pokud se například všichni smějí nějakému vtipu, který vychází z vizuální situace, je vhodné tuto situaci nevidomému člověku popsat. Například: „My se smějeme, protože se k vám Honza s Petrem nastěhovali i s kocourem, a tak to vypadá, že se k vám stěhuje celá zoo.“

Díky těmto radám bude komunikace se zrakově postiženými srozumitelnější a příjemnější pro obě strany.

Zdroje:

https://zapojmevsechny.cz/clanek/zakladni-pravidla-komunikace-s-clovekem-se-zrakovym-postizenim

https://www.blindicka.com

Čtěte také